To, že ministr nesmí odvolat za podvodné finanční transakce podřízené je nebezpečným precedentem Doporučený

Nedostižný vzor všech hamižných Fajtů. Kdyby raději věnoval pan ministr vnitra ty měsíce nesmyslných bojů se slušným ministrem Staňkem raději jeho potrestání. Nedostižný vzor všech hamižných Fajtů. Kdyby raději věnoval pan ministr vnitra ty měsíce nesmyslných bojů se slušným ministrem Staňkem raději jeho potrestání.

Ministru vnitra Hamáčkovi se konečně podařilo odstranit z vysoké politiky svého konkurenta na předsedu ČSSD v posledních stranických volbách, ministra kultury Antonína Staňka. A protože důvod pro jeho odvolání, že si dovolil udělat audit v Národní galerii  a v Muzeu umění Olomouc a po zjištěných podvodných finančních transakcích v těchto institucích odvolal z funkce jejich generální ředitele Jiřího Fajta a Michala Soukupa, neboli dva své zaměstnance, je naprosto protismyslný,  budí tento počin pana Hamáčka u občanů stále více pochyb. Podle prezidenta Zemana za odhalení podobného podvodného chování  svých zaměstnanců měl být ministr naopak odměněn. Také je otázkou, proč začal jinak naprosto bezvýznamný ministr Staněk vadit panu Hamáčkovi právě po druhých prohraných volbách ČSSD pod jeho  vedením, kdy by každý seriózní politik odstoupil z předsednictví pro neschopnost. Nabízí se odpověď, že pan Hamáček potřeboval odpoutat pozornost od tohoto svého fatálního neúspěchu a jak známo, nejlépe se to dělá vyvoláním jiného skandálu. Což se mu povedlo.

 Protože se prezident Zeman nechtěl pod takto formulovaný důvod pro odvolání ministra podepsat, rozpoutal ministr vnitra Hamáček za pomoci bakalovských protizemanovských médií kampaň rovnou proti panu prezidentovi s tím, že ho neposlouchá a jedná proto proti duchu Ústavy ČR. A co víc, schytal to i premiér Babiš, kterému začal dokonce chlapácky vyhrožovat odchodem celé strany z koalice, pokud nepodá žalobu na prezidenta, že se chová protiústavně. Počítal správně s tím, že občané začnou toto sledovat s otevřenou pusou a už ani nevzpomenou na původní důvod, proč chtěl pana Staňka odvolat. Taktika osvědčená lety StB a ČUTI se povedla, premiér zbaběle ustoupil a nakonec i pan prezident. Přesto  nebo právě proto bychom ale neměli zapomínat na začátek problému a měli bychom se zajímat o to,  co vlastně na chamtivé pány generální ředitele odhalil audit provedený ministerstvem kultury. Byl by to totiž do budoucna velice nebezpečný precedent, aby nemohl ministr odvolat své podřízené  za podvodné finanční transakce a aby hrál pouze poslušnou loutku stranického vedení.

Co vlastně Jiří Fajt provedl?

Pokud se nám podařilo zjistit z dostupných zpráv, generální ředitel Národní galerie (NG) Jiří Fajt uzavřel ke konci roku sám se sebou smlouvu na více než milion korun za vlastní kurátorskou činnost. Kauzou Fajt se zabývají již i zahraniční média. Renomovaný  německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung  například upozornil v článku "Chamtivost a další machinace" na údajně pochybné čtvrtmilionové smlouvy  (přesně 10 000 eur) s jednou mediální společností v Berlíně a na výdaje za externí právní služby v letech 2017-2019 za téměř šest milionů korun, ačkoliv má Národní galerie k dispozici vlastní právní oddělení. Fajt vyplácel několikanásobné odměny, zatímco si vystavující umělci stěžovali na nedostatečné technické vybavení Národní galerie, nebo si museli dokonce celé výstavy organizovat sami. Suma sumárum celková ztráta Národní galerie za vedení Jiřího Fajta se podle listu odhaduje na 30 milionů korun!

Že takové otřesné řízení státní instituce nemůže zůstat bez následků a že ministr Staněk musel zakročit je snad každému občanu kromě pana Hamáčka jasné. 

To, že pan Staněk podal na pana Fajta trestní oznámení a odvolal ho 18. dubna 2019 z funkce, schválila i česká pobočka Transparency International v čele s Davidem Ondráčkou, která upozornila navíc na to, že kromě toho pan Fajt uskutečňoval zakázky pod 50 000 korun bez výběrových řízení.

Nicméně pan Hamáček využil tohoto záslužného počinu pana Staňka k tomu, že ho vyzval k rezignaci

Prý to vzbudilo petiční odpor umělecké sféry, což by vrhlo na ČSSD špatný obraz. Je samozřejmé, že ta část umělců, která se za vedení Fajta mohla v NG presentovat, se ho zastala a pan Hamáček to musel jako ostřílený politik vědět a jen jejich petice zneužil ke svému osobnímu boji s politickým rivalem. Pan Staněk na tuto Hamáčkovu výzvu reagoval v polovině května oznámením své rezignace, kterou, jak známo, prezident Zeman  odmítl přijmout.  Nastal několikaměsíční mediální spor ústavních  právníků, zda prezident musí přijmout demisi bez zbytečného odkladu nebo má pravdu on, že mu ústava nestanovuje žádnou lhůtu. Hamáčkovi se podařilo vyvolat nakonec vládní krizi tím, že pokud  neodvolá vláda Staňka, koaliční ČSSD odejde z kabinetu Andreje Babiše a dokonce to začal podmiňovat ještě tím, že  pan Zeman musí jmenovat na post ministra kultury jeho stranického přítele Michala Šmardu. Premiér podlehl a požádal pana prezidenta o odvolání Staňka. Nakonec panu premiérovi pan prezident vyhověl, ale s poukazem na neodbornost a nevzdělanost pana Šmardy zatím odmítl ho jmenovat s tím, že oznámí své stanovisko v polovině srpna po dovolené.

Ať již se pan prezident rozhodne jakkoliv, neměli bychom nikdy zapomenout na to, jak tato kauza začala. Jak protikorupční vláda odstranila ze svých řad svého ministra za to, že vyhodil dva podřízené, kterým audit prokázal finanční podvody a fakticky korupci. A voliči by si měli u voleb uvědomit, že toto protiprávní jednání prosadil předseda ČSSD, strany, která hlásá snad nejvíc ze všech protikorupční boj.

 
Zveřejněno v KULTURA

Související položky (podle značky)

ÚVODNÍ FOTA A VIDEA

Odebírejte Fragmenty

 

NEJVÍCE ČTENÉ ČLÁNKY

Kliknutím na obrázek získáte článek


Style Setting

Fonts

Layouts

Direction

Template Widths

px  %

px  %