Politika červeného sledě ČT aneb proč se zamlčují důležité zprávy Doporučený

Poslanec Jiří Kobza v rozhovoru s doc. Petrem Žantovským na konferenci  o našich médiích Poslanec Jiří Kobza v rozhovoru s doc. Petrem Žantovským na konferenci o našich médiích snímek Ivana Haslingerová revue Fragmenty

Mnoho let se zabývám zahraniční politikou, zejména děním v oblasti Blízkého a Středního východu, případně severní Afriky, zkrátka v těch neuralgických oblastech, kolem nichž se už dlouho točí největší geopolitické tance. Naštěstí nejsem odkázán na česká média, zejména veřejnoprávní televizi, která by podle zákona měla být tím hlavním etalonem, přinášejícím podstatné informace o událostech, jež se dotýkají, ať už bezprostředně, či v některé souvislosti i osudu naší země. Kdybych totiž byl odkázán na česká média, a zejména na ČT, mnoho bych se toho nedověděl. Udělal jsem si statistiku témat hlavního zpravodajského pořadu ČT Události za uplynulých sedm dní. Posuďte sami, jak tzv. hedlajny zpravodajské relace vytyčují naši informační agendu:

 

  • Čtvrtek 2.7.: Covid na Karvinsku, spor o nejmenování profesorů (řadu let stará kauza), Čapí hnízdo (českotelevizní evergreen), vypouštění raků na Karvinsku.
  • Pátel 3.7.: Covid a zase covid, Karlovy Vary bez filmového festivalu, sbírky na léčbu vzácných nemocí, jedovatí hadi na Děčínsku.
  • Sobota 4.7.: Covid a v jeho důsledku malý zájem o úvěry, začíná vodácká sezóna, množení kůrovce, likvidace vlčího bobu v Krkonoších.
  • Neděle 5.7.: Covid v Karviné, přemnožení komáři v Litovli, polygon automobilky BMW, koupání v lomu.
  • Pondělí 6.7.: Covid a opatření Slovinska, automobilové havárie o víkendu, záplavy v Japonsku, procházky po chráněných krajinných oblastech.
  • Úterý 7.7.: Covid a jeho ekonomické dopady, vlaková srážka, protesty proti cenzuře v Hong Kongu, zajištěná zásilka drog na Slovensku.
  • Středa 8.7.: Půlbilionový schodek rozpočtu, covid na všechny způsoby, pí ár reportáž o dokumentu o zpěváku Žbirkovi, exhumace Zdeny Mašínové.
Že vám v tom přehledu něco chybí? No ovšem. Víceméně jakákoli věcně podstatná zpráva o dění nejenom v EU (nepokoje ve Francii a v Německu, migrační krize a kroky Německa k vytvoření obrovského migračního fondu, které se chystají zamaskovat. Obrovské nesmyslné peníze plánované na tzv. Zelený úděl),  ale zejména obrovské zadlužování České Republiky, které ani naši vnuci nebudou při současném systému ekonomiky postavené na službách a montáži, nebudou schopni zaplatit.
 
Co se děje v těch částech Země na jih a jihovýchod od Evropy, kde se bojuje, vraždí a rozhoduje o budoucím dělení světa mezi mocnostmi? Co dělají turecká vojska, operující na územích Iráku, Sýrie, Libye a příbřežních vodách Kypru? Jak to je s tureckým pašováním zbraní do Libye? Ani slovo o Libyi. Kolikátá vláda tam za poslední tři dny obsadila Tripolis a prohlásila se za jedinou z těch mnoha, které po celé zemi guerillovým způsobem operují a likvidují své vlastní obyvatelstvo, byvše před pár lety vyzbrojeni z Francie či USA a vyslány na toto zbytečné bojiště? Vytáhla egyptská vojska do Libye na pomoc Haftarovi? Nevíme. Ani slovo o Sýrii. A co když Bašár Asad byl popraven, nebo naopak dostal Nobelovu cenu? – Nevíme! Ani slovo o Iráku. Přitom v březnu to bylo už sedmnáct let, kdy sem vtrhly zcela bezdůvodně americké jednotky, aby způsobily převrat a rozvrat země, která se z toho dodnes nevzpamatovala. USA nasadily loutkovou vládu a zanedlouho (2006) se snažily podepřít její kýženou stabilitu (ovšemže marně) schválením zákona zakazujícího kritizování veřejných činitelů.
 
Máme snad zaděláno (či už probíhá) na 3. světovou válku?
 
Kde jsou všichni ti naši skvělí investigátoři a bojovníci za pravdu a lásku, že nevytáhli do boje za práva iráckých kritiků? Inu v zákrytu Kavčích hor, kde na ně nefouká pouštní bouře a jiná nebezpečí. U svých hadů na Děčínsku, vlčího bobu, kůrovce a komárů u Litovle. Jak mi jejich dnešní „zpravodajské“ počínání připomíná polovinu sedmdesátých let, kdy tehdejší Televizní noviny také přinášely především zprávy o budovatelských úspěších, pionýrských aktivitách a boji o zrno.
 
Proč se to tak dnes znovu děje? Odpovědi najdeme tři, všechny patří do standardního repertoáru totalitních režimů či režimů s tendencí k nim. Účelem uplatňování této metody je předně:
  • Udržování lidu v nevědomosti, neboť kdo nezná fakta, je snadno manipulovatelný.
  • Za druhé, což souvisí s prvým: manipulační technika zvaná červený sleď (ve slangu amerických novinářů red herring). Publiku se nabídne nějaké efektní sousto a spolu s tím se zpráva opravdu důležitá buď zamlčí zcela, nebo upozadí ve svém významu tak, aby lid měl svůj chléb a hry a nezlobil. Typickým příkladem dnešních dní je naddimenzování a permanentní zasycování „novinkami“ o koronavirové pandemii. Nejméně 50% časové stopáže všech zpravodajských pořadů výše uvedeného typu zaplňuje právě toto téma, a tím se na témata jiná takříkajíc nedostává času. Jak prosté, že.
  • A za třetí, což je právě dnes nejobludnější: vytváří se ovzduší tzv. morální paniky. Tu encyklopedie charakterizují jako reakci sociální skupiny založená na falešném nebo přehnaném dojmu, že chování nějaké jiné skupiny (většinou minoritní skupiny nebo subkultury, tzv. folk devil) je nebezpečně deviantní a je hrozbou pro společnost. Příklady jsou po ruce: určitá část veřejného prostoru, tu osobnost, tu alternativní médium, tu strana či hnutí je donekonečna označována jako nebezpečí, protože přenáší ruské, čínské a kdovíjaké hrozby.
Z toho pro řadu lidí plyne povrchní dojem, že kdo nemyslí a nemluví, jak je předepsáno, je nepřítel a záškodník, a pryč s ním z očí. Jak dobře si ještě pamatujeme, kdy na tomto jednoduchém principu stál jeden z pilířů totalitní moci. A jak blízko tomu stavu znovu jsme!
 

Někteří solidnější učitelé žurnalistiky radí svým žákům toto:

Všímejte si víc toho, o čem se nemluví, než toho, o čem se mluví. To zamlčované bývá důležitější. V základních, středních a ani na mnoha vysokých školách ale toto neučí. Proč asi? Aby si občané nezvykli pochybovat o informacích, které do nich ládují tzv. veřejnoprávní media?
 
Bohužel, toto poselství se tak k běžným občanům nedostalo. Na druhou stranu, klesající (či spíše propadající se) důvěryhodnost zejména ČT má zajímavý pozitivní efekt, alespoň pokud se rozhlédnu po osadě, kde bydlím: Po dlouhých letech prožívá osada „Baby boom“ a rodí se mnoho dětí. 

Sledujme tedy alternativní zdroje informací, dokud jsou ještě nějaké k dispozici na internetu a na sociálních sítích.

Spoluautorem článku je Petr Žantovský

Číst 619 krát
Ohodnotit tuto položku
(1 Hlasovat)
Zveřejněno v MEDIOKRACIE

Právě přítomno: 963 hostů a žádný člen

Odebírejte Fragmenty

 

Style Setting

Fonts

Layouts

Direction

Template Widths

px  %

px  %